|
|
Hybridizace mezi jelenem evropským a jelenem sikou v oblasti Doupovských hor
Kahajová, Barbora
Jelen sika se do České republiky poprvé dostal na konci 19. století, po 2. světové válce se dostal i do volnosti. Početnost volně žijících populací jelena siky pořád roste a druh působí závažné ekologické problémy. Jelen sika je rovněž velkou hrozbou pro původního jelena evropského, se kterým se kříží. Tato práce se zabývá právě hybridizací mezi jelenem evropským a jelenem sikou. Hlavním cílem bylo zjistit podíl hybridních jedinců mezi těmito dvěma druhy v oblasti Doupovských hor, kde dochází k jejich kontaktu. V průběhu myslivecké sezóny 2020/21 bylo v oblasti odebráno 101 vzorků těchto dvou druhů. Tyto jsem genotypovala s využitím 22 mikrosatelitových lokusů. Zároveň byly při vyhodnocování využity starší genotypované vzorky z této oblasti ze sezón 2008/09 až 2016/17 a také srovnávací vzorky jelena siky a jelena evropského z okolních oblastí a vzorky poddruhu jelen sika Dybowského z oborních chovů. Pomocí mitochondriální DNA byly vzorky rozřazeny do jednotlivých druhů případně poddruhů u jelena siky. Celkem bylo pak metodou Bayesiánské klastrovací analýzy v programu STRUCTURE hodnoceno 560 vzorků, z nichž 270 pocházelo z Doupovských hor. Pomocí této analýzy bylo ve vzorcích identifikováno 29 hybridů, 20 v oborních chovech, 2 ve srovnávacích vzorcích jelena siky a 7 v oblasti Doupovských hor. Pět z nich v sezóně 2008/09, v mnou analyzované sezóně 2020/21 to byl jen jeden jedinec. Výsledky neukazují, že by podíl hybridů v Doupovských horách výrazně vzrostl, ale potvrzují, že ke křížení obou druhů zde sporadicky dochází.
|
|
|
Jak se liší druhové bohatství a početnost ptáků mezi vojenskými výcvikovými prostory a okolní krajinou? Případová studie z vojenského újezdu Hradiště
Bušek, Ondřej ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Koleček, Jaroslav (oponent)
Od počátku 20. století se drasticky proměnila struktura i hospodářské využití středoevropské krajiny. Došlo k homogenizaci krajinné mozaiky, intenzifikaci zemědělství, urbanizaci a k opouštění zemědělské půdy. Tyto změny se nutně podepsaly na složení ptačích společenstvech, přičemž jedním z nejvýraznějších projevů je populační úbytek ptáků otevřené krajiny. Z toho důvodu je nezbytné najít a podrobit výzkumu místa, která byla před těmito negativními vlivy ušetřena. Takovými místy mohou být vojenské výcvikové prostory (VVP), tzn. plochy určené k výcviku ozbrojených sil. Z výsledků několika dosavadních výzkumů vyplývá, že VVP mohou hostit pozoruhodně vysokou diverzitu a velký počet ochranářsky významných druhů ptáků. To může být způsobeno dvěma faktory. Prvním je uzavřenost VVP před jinými lidskými aktivitami kromě vojenských, díky které nebyly vystaveny výše uvedeným negativním vlivům. Druhým faktorem je samotný vojenský výcvik, jehož působením vzniká velice heterogenní mozaika různých biotopů umožňující koexistenci velkého počtu druhů s rozdílnými ekologickými nároky. Žádná studie však dosud neprovedla přímé srovnání ptačích společenstev ve VVP a v okolní krajině. Pouze pomocí takových dat je možné ocenit skutečnou hodnotu VVP pro ochranu ptáků a zamyslet se nad mechanismy, jež ji generují. To bylo...
|
|
|
Jak se liší druhové bohatství a početnost ptáků mezi vojenskými výcvikovými prostory a okolní krajinou? Případová studie z vojenského újezdu Hradiště
Bušek, Ondřej
Od počátku 20. století se drasticky proměnila struktura i hospodářské využití středoevropské krajiny. Došlo k homogenizaci krajinné mozaiky, intenzifikaci zemědělství, urbanizaci a k opouštění zemědělské půdy. Tyto změny se nutně podepsaly na složení ptačích společenstvech, přičemž jedním z nejvýraznějších projevů je populační úbytek ptáků otevřené krajiny. Z toho důvodu je nezbytné najít a podrobit výzkumu místa, která byla před těmito negativními vlivy ušetřena. Takovými místy mohou být vojenské výcvikové prostory (VVP), tzn. plochy určené k výcviku ozbrojených sil. Z výsledků několika dosavadních výzkumů vyplývá, že VVP mohou hostit pozoruhodně vysokou diverzitu a velký počet ochranářsky významných druhů ptáků. To může být způsobeno dvěma faktory. Prvním je uzavřenost VVP před jinými lidskými aktivitami kromě vojenských, díky které nebyly vystaveny výše uvedeným negativním vlivům. Druhým faktorem je samotný vojenský výcvik, jehož působením vzniká velice heterogenní mozaika různých biotopů umožňující koexistenci velkého počtu druhů s rozdílnými ekologickými nároky. Žádná studie však dosud neprovedla přímé srovnání ptačích společenstev ve VVP a v okolní krajině. Pouze pomocí takových dat je možné ocenit skutečnou hodnotu VVP pro ochranu ptáků a zamyslet se nad mechanismy, jež ji generují. To bylo...
|
|
|
Vlastnosti biotopů zodpovědné za atraktivitu vojenských cvičišť pro ptáky: případová studie z vojenského újezdu Hradiště
Hernová, Jana ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Vojta, Jaroslav (oponent)
Vojenské újezdy oplývají značným přírodní bohatstvím, které se zachovalo především díky omezení hospodářské činnosti a také díky specifickému způsobu využívání prostoru pro vojenský výcvik. Z dosavadních výzkumů je znám také pozitivní vliv na druhovou rozmanitost ptáků, a to platí především pro ohrožené druhy. Není však doposud dostatečně prozkoumáno, jaké vlastnosti biotopů tuto atraktivitu ptáků generují, přičemž hlavní roli by mohla hrát heterogenita prostředí. Cílem mé práce proto bylo: (I) zjistit rozdíl v heterogenitě prostředí mezi vojenským újezdem (VÚ) a okolní krajinou, a to jak v lesním, tak i nelesním prostředí, (II) zjistit, jaké vlastnosti biotopů stojí za jejich atraktivitou pro ptáky v otevřené krajině a (III) jaké v lesním prostředí. Terénní mapování biotopů probíhalo ve stále aktivním VÚ Hradiště a na kontrolních plochách v okolí Bochova a Ostrova. Celkem bylo prozkoumáno 80 plošek, na kterých bylo zaznamenáno zastoupení jednotlivých biotopů (celkem 39) a dále také počet fragmentů dřevité vegetace. Ornitologická data byla převzata z práce Ondřeje Buška, která pocházela z identických plošek a obsahovala informace o celkovém počtu druhů a počtu ohrožených druhů ptáků. Otevřená krajina VÚ má ve srovnání s okolní kulturní krajinou signifikantně jemnější zrno krajiny tvořené...
|
|
|
Jak se liší druhové bohatství a početnost ptáků mezi vojenskými výcvikovými prostory a okolní krajinou? Případová studie z vojenského újezdu Hradiště
Bušek, Ondřej
Od počátku 20. století se drasticky proměnila struktura i hospodářské využití středoevropské krajiny. Došlo k homogenizaci krajinné mozaiky, intenzifikaci zemědělství, urbanizaci a k opouštění zemědělské půdy. Tyto změny se nutně podepsaly na složení ptačích společenstvech, přičemž jedním z nejvýraznějších projevů je populační úbytek ptáků otevřené krajiny. Z toho důvodu je nezbytné najít a podrobit výzkumu místa, která byla před těmito negativními vlivy ušetřena. Takovými místy mohou být vojenské výcvikové prostory (VVP), tzn. plochy určené k výcviku ozbrojených sil. Z výsledků několika dosavadních výzkumů vyplývá, že VVP mohou hostit pozoruhodně vysokou diverzitu a velký počet ochranářsky významných druhů ptáků. To může být způsobeno dvěma faktory. Prvním je uzavřenost VVP před jinými lidskými aktivitami kromě vojenských, díky které nebyly vystaveny výše uvedeným negativním vlivům. Druhým faktorem je samotný vojenský výcvik, jehož působením vzniká velice heterogenní mozaika různých biotopů umožňující koexistenci velkého počtu druhů s rozdílnými ekologickými nároky. Žádná studie však dosud neprovedla přímé srovnání ptačích společenstev ve VVP a v okolní krajině. Pouze pomocí takových dat je možné ocenit skutečnou hodnotu VVP pro ochranu ptáků a zamyslet se nad mechanismy, jež ji generují. To bylo...
|
|
|
Effect of canopy openning on undergrowth of pioneer forests
Lutišan, Zuzana ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hofmeister, Jeňýk (oponent)
Svetliny vytvorené pádom respektíve smrťou jedného či viacerých stromov v zapojenom lese sú prirodzenou súčasťou aj temperátnych lesov mierneho pásma. Existujú štúdie, ktoré popisujú tento disturbančný mechanizmus obnovy a regenerácie lesa v primárnych kontinuálnych lesných spoločenstvách. V súčasnej krajine strednej Európy však čoraz častejšie narazíme na lesy sekundárne, ktoré vznikli v tejto oblasti po predošlom hospodárení človeka, na miestach, ktoré boli opustené a postupne zarastajú sukcesnými procesmi až do štádia lesných spoločenstiev. A práve v tomto type lesa som sa snažila zachytiť vplyv svetlín na vegetáciu v podraste. Výsledky, ktoré popisuje predkladaná práca vychádzajú z územia Doupovských hor z oblasti Vojenského újezdu Hradiště, kde sa nachádzajú práve fragmenty pionierskych lesov, ktoré vznikli po vysídlení obyvateľstva z tohto územia v 50. rokoch minulého storočia. Cieľom práce bolo zistiť ako tieto otvorenia korunového zápoja vplývajú na druhové zloženie a diverzitu podrastu pionierskych lesov a aký význam majú vybrané podmienky prostredia na zloženie a diverzitu vegetácie podrastu. Na základe získaných dát sa som mohla potvrdiť predpoklad, že svetliny aj v pionierskych lesoch vytvárajú prostredie pre druhy, ktoré sa normálne pod zápojom nevyskytujú. Na zloženie mali významný...
|
|
|
Jak se liší druhové bohatství a početnost ptáků mezi vojenskými výcvikovými prostory a okolní krajinou? Případová studie z vojenského újezdu Hradiště
Bušek, Ondřej ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Koleček, Jaroslav (oponent)
Od počátku 20. století se drasticky proměnila struktura i hospodářské využití středoevropské krajiny. Došlo k homogenizaci krajinné mozaiky, intenzifikaci zemědělství, urbanizaci a k opouštění zemědělské půdy. Tyto změny se nutně podepsaly na složení ptačích společenstvech, přičemž jedním z nejvýraznějších projevů je populační úbytek ptáků otevřené krajiny. Z toho důvodu je nezbytné najít a podrobit výzkumu místa, která byla před těmito negativními vlivy ušetřena. Takovými místy mohou být vojenské výcvikové prostory (VVP), tzn. plochy určené k výcviku ozbrojených sil. Z výsledků několika dosavadních výzkumů vyplývá, že VVP mohou hostit pozoruhodně vysokou diverzitu a velký počet ochranářsky významných druhů ptáků. To může být způsobeno dvěma faktory. Prvním je uzavřenost VVP před jinými lidskými aktivitami kromě vojenských, díky které nebyly vystaveny výše uvedeným negativním vlivům. Druhým faktorem je samotný vojenský výcvik, jehož působením vzniká velice heterogenní mozaika různých biotopů umožňující koexistenci velkého počtu druhů s rozdílnými ekologickými nároky. Žádná studie však dosud neprovedla přímé srovnání ptačích společenstev ve VVP a v okolní krajině. Pouze pomocí takových dat je možné ocenit skutečnou hodnotu VVP pro ochranu ptáků a zamyslet se nad mechanismy, jež ji generují. To bylo...
|
|
|
Imprints of history in post-agricultural forests
Vojta, Jaroslav ; Suchara, Ivan (vedoucí práce) ; Honnay, Olivier (oponent) ; Tichý, Lubomír (oponent)
8 Úvod V rozvinutých zemích tvoří lesy vzniklé na bývalé zemědělské půdě (postagrární lesy, novodobé lesy, sekundární lesy) stále významnější součást krajiny a proto přitahují pozornost ekologů. Z praktického i teoretického hlediska je zajímavá otázka možnosti obnovy lesních společenstev na bývalé zemědělské půdě a na současné a historické změny krajiny můžeme pohlížet jako na přírodní experiment, který může pomoci porozumět některým základním ekologickým otázkám. Mnoho ekologických studií využívá podrobných prostorově explicitních informací z historických záznamů. Nejčastěji jsou používány staré mapy pro odlišení lesů, které vznikly na zemědělské půdě (novodobé lesy, postagrární lesy) od lesů které existují kontinuálně po dobu několika století (starobylé lesy). Na základě těchto informací bylo doloženo, že kolonizační schopnosti druhů jsou zvláště významné v dlouhodobém vývoji lesní vegetace. Osidlování nově vzniklých lesů může probíhat velmi pomalu a populace pomalu migrujících druhů mohou být omezeny na porosty starobylých lesů nebo na drobné "starobylé" biotopy jako jsou meze s dřevinami. Omezená schopnost lesních druhů kolonizovat sekundární lesy může mít za důsledek homogenizaci společenstev lesních druhů mezi stanovišti. Lesní druhy však tvoří specifickou ekologickou skupinu a o celkové diverzitě...
|
|
|
Mikrohabitatové preference samce jelena evropského v Doupovských horách
Hojer, Miloslav ; Ježek, Miloš (vedoucí práce) ; Mrkvičková Kořanová, Diana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá výzkumem mikrohabitatových preferencí samce jelena evropského (Cervus elaphus) v oblasti Doupovských hor a porovnává jeho telemetrická data s telemetrickými daty samce jelena siky japonského (Cervus nippon nippon). Pomocí GPS navigace byl vyhledán každý z 267 zkoumaných bodů a u každého z nich provedeno měření. Údaje byli zpracovány do elektronické podoby a vyhodnoceny pomocí grafů a tabulek. Ze zjištěných údajů jsem odhadl v jakých mikrohabitatových prostředích se tyto dva druhy jelena v letních obdobích nejčastěji pohybují a jaký druh stanoviště preferují. Zajímavé jistě je i to, že ačkoliv se jejich domovské okrsky prolínají, nemají stejné pastevní návyky.
|
|
| |
host ::
RSS.